Umělá inteligence se stává nedílnou součástí výkonu právní profese. Advokáti dnes čelí otázkám, které se ještě před několika lety zdály vzdálené: Jak bezpečně využívat generativní AI v právní praxi? Jaké kompetence bude advokát potřebovat v digitální éře? A jak daleko sahá odpovědnost právníka, který se rozhodne AI zapojit do poskytování právních služeb?
Těmito tématy se zabývám ve svém odborném článku „Vliv umělé inteligence na výkon advokacie a právního poradenství: Transformace profese v digitální éře“, který vyšel v časopise Soukromé právo 10/2025.
V tomto blogu shrnuji pět nejdůležitějších závěrů, které považuji za zásadní pro praxi advokátů, firemních právníků i podnikatelů.
1. AI zvyšuje efektivitu, ale klade vyšší nároky na právníka
První přínosy jsou zřejmé: rychlost rešerší, tvorba návrhů textů, analýza dokumentů či modelování právních rizik. AI je skvělý „asistent“. Zároveň ale platí, že právě advokát je nadále plně odpovědný za výsledek. AI tedy nezjednodušuje profesi, ale posouvá ji do roviny expertního dohledu.
2. Nové kompetence: technologická gramotnost a digitální etika
S nástupem generativní AI se objevil nový požadavek: advokát musí chápat základní fungování modelů, jejich limity, rizika zkreslení, bezpečnost i ochranu osobních údajů. Bez toho není možné AI používat odpovědně.
3. Etické limity a odpovědnost: AI není autor právní služby
Jedním z klíčových bodů článku je zásadní teze: AI může být nástrojem, ale nikdy nemůže být poskytovatelem právní služby.
