Mezigenerační předání majetku: Jak se vyhnout problémům s darovací smlouvou

Mezigenerační předání majetku je klíčovým okamžikem v životě rodiny. Je to téma, se kterým se jako advokáti často setkáváme, a proto je důležité ho řádně ošetřit, aby nedošlo k problémům a konfliktům v rodině. Pokud máte v úmyslu předat majetek svým dětem za života, je nezbytné připravit kvalitní darovací smlouvu, která obsahuje všechny důležité aspekty, včetně možného zpětvzetí daru.

Proč je důležité mít řádně sepsanou darovací smlouvu?

Darovací smlouva je právní dokument, který formalizuje darování majetku mezi dárcem a obdarovaným. Mnoho rodičů si myslí, že darování majetku svým dětem je jednoduchý a přímý proces, ale bez správného znění může dojít k závažným problémům. Dobře připravená darovací smlouva poskytuje nejen právní jistotu, ale také chrání zájmy dárce.

Klíčové aspekty darovací smlouvy

1. Jasné vymezení daru: Smlouva by měla obsahovat přesný popis darovaného majetku. To může zahrnovat nemovitosti, finanční prostředky, cenné papíry nebo jiné hodnotné předměty.

2. Podmínky daru: Smlouva může obsahovat různé podmínky, jako například právo dárce užívat nemovitost po zbytek života (věcné břemeno) nebo jiné specifické podmínky, které musí obdarovaný splnit.

3. Zpětvzetí daru: Velmi důležitým aspektem je možnost zpětvzetí daru. Tento bod je obzvláště důležitý, pokud se obdarovaný začne chovat nevhodně vůči dárci. Zákon umožňuje, aby dárce za určitých podmínek požádal o navrácení daru, pokud obdarovaný projevuje hrubou nevděčnost. Tyto podmínky je vhodné dále smluvně ošetřit.

Jak řešit situaci, kdy se potomek chová nevhodně?

Bohužel se někdy stává, že potomek po obdržení daru začne projevovat nevděk nebo se chová nevhodně k rodiči. V takových případech je možné se domáhat vrácení daru. Aby byla tato možnost co nejjednodušší, je vhodné, aby darovací smlouva obsahovala specifické klauzule týkající se zpětvzetí daru.

Závěr

Mezigenerační předání majetku je citlivým tématem, které vyžaduje pečlivé právní ošetření. Kvalitní darovací smlouva, která obsahuje jasné podmínky a možnosti zpětvzetí daru, může výrazně přispět k prevenci rodinných konfliktů a ochrany zájmů všech zúčastněných stran. Pokud uvažujete o darování majetku svým dětem, neváhejte se poradit s odborníkem, který vám pomůže připravit smlouvu tak, aby byla právně závazná a chránila vaše práva.

Pro více informací nebo právní konzultaci nás neváhejte kontaktovat.

Zařazení do projektu Advokátů do škol a Advokátů do dětských domovů

JUDr. Boháčková Švábová byla představenstvem České advokátní komory zařazena do projektů Advokáti do škol a Advokáti do dětských domovů pro Prahu s Středočeský kraj.

Projekt Advokáti do škol (více na stránkách ČAK):

Podstatou projektu je dobrovolné zapojení advokátů do vzdělávání školáků na druhém stupni základních a třetím stupni středních škol. Do projektu Komora zařadí bezúhonné zájemce, o jejichž osobních vlastnostech, odborné úrovni a pozitivním vztahu k advokacii nemá pochybnosti. Do projektu jsou zapojeni advokáti s pedagogickými schopnostmi, kteří mají zájem předat žákům a studentům své zkušenosti a zlepšit jejich právní povědomí.

Projekt Advokáti do dětských domovů (více na stránkách ČAK):

Nový projekt „Advokáti do dětských domovů“ má formou přednášek a besed přinášet právní pomoc tam, kde je opravdu potřebná. Akce budou připravovány jak pro pracovníky, tak pro samotné děti z dětských domovů. Cílem je šířit osvětu na nejdůležitější témata, se kterými se děti v poslední fázi svého pobytu v dětských domovech a zejména krátce po jejich opuštění nejvíce setkávají. Součástí by pak měly být i motivační besedy s advokáty a zapojení do širšího spektra projektů určených na pomoc dětem z dětských domovů či lidem v podobně zranitelné pozici (např. v azylových domech).

Zvyšování kvalifikace v oblasti problematiky násilí na ženách a domácího násilí

JUDr. Boháčková Švábová absolvovala kurz HELP Rady Evropy o násilí na ženách a domácím násilí, který se podrobně a komplexně věnoval zlepšení práce soudů v případech násilí na ženách a podpory přístupu obětí násilí ke spravedlnosti, zejména následujícím okruhům:

  • klíčovým pojmům v oblasti násilí na ženách a domácího násilí a rozpoznání obvyklé
    překážky přístupu obětí násilí na ženách k přístupu ke spravedlnosti;
  • využívání klíčových mezinárodních a evropských právních nástrojů, zejména Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí;
  • uplatňování přístupu citlivému na gender a zaměřenému na oběti v případech násilí na ženách a
    domácího násilí;
  • pochopení důležité úlohy odborníků v oblasti občanského a trestního práva při ochraně obětí
    násilí na ženách a domácího násilí a zajištění jejich přístupu ke spravedlnosti;
  • pochopení významu spolupráce a koordinace pro zajištění vyšších standardů a vyšší efektivity soudního řízení.

Práce na směny není překážkou střídavé péče

Ústavní soud se ve svém nedávném rozhodnutí opět zabýval otázkou střídavé péče s přihlédnutím k situaci, kdy otec nezletilého dítěte pracuje jako policista, a v rámci svého zaměstnání měl nařízené směny. Pracovní vytížení otce soud při rozhodování v otázce střídavé péče nezohlednil.

Ústavní soud v konkrétním případě zdůraznil, že při rozhodování o střídavé péči či styku s dítětem musí soudy vzít v potaz i specifika zaměstnání rodičů (např. práci na směny), a zohlednit konkrétní poměry na daný případ.

Neodporuje-li to nejlepšímu zájmu dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, nesmějí obecné soudy stavět do kolize právo rodiče na svobodnou volbu (a nerušený výkon) povolání s jeho právem na realizaci rodičovské odpovědnosti a odmítat nalezení kompromisního řešení (zohledňujícího i tatáž práva druhého rodiče) s pouhým odkazem na komplikovanost požadované úpravy, jinak porušují čl. 26 odst. 1 ve spojení s čl. 32 odst. 4 Listiny a stát jejich prostřednictvím selhává ve svých pozitivních závazcích plynoucích z čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny.

Při výkladu právního jednání je třeba klást důraz na vůli účastníků smlouvy před jejím formálním projevem

K poměrně zásadní otázce se vyslovil Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 2337/21, když řešil otázku výkladu smlouvy a přednosti projevu vůle smluvních stran. Jak již v minulosti Ústavní soud ve svém judikatuře uváděl, v případě rozporů mezi vůlí účastníka smluvního vztahu je nutné preferovat jejich skutečnou vůli před jejím formálním projevem (například v textu smlouvy). V praxi by tak soud měl posuzovat například v případě neplatného ustanovení smlouvy, k němuž došlo v důsledku obratu v judikatuře, skutečnou vůli smluvních stran, tedy to, k čemu účastníci směřovali.

Při výkladu právního jednání je nepsaným pravidlem právní předpoklad, podle něhož žádný normotvůrce (tedy ani smluvní strany) nezamýšlí dát jím tvořenému aktu absurdní nebo nerozumné důsledky.

Při výkladu právního jednání je třeba dát přednost skutečné vůli účastníků smlouvy nad formálním projevem této vůle. Formalismus spočívající toliko ve výkladu smluvního textu z něj samotného bez ohledu na vůli účastníků smluvního vztahu představuje protiústavní zásah do základních práv jednotlivce, neboť právě vůle účastníků hraje při vytváření smlouvy a její interpretaci zásadní roli. Text smlouvy je totiž toliko prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit. Doslovný výklad textu smlouvy může, ale nemusí být v souladu s vůlí jednajících stran. Směřuje-li vůle smluvních stran k jinému významu a podaří-li se vůli účastníků procesem hodnocení skutkových a právních otázek ozřejmit, má shodná vůle účastníků smlouvy přednost před doslovným významem textu jimi formulované smlouvy. Výklad, který uvedená pravidla nerespektuje, je ve svém důsledku považován za porušení čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2337/21

Zásadní nález Ústavního soudu k upřednostňování střídavé péče rodičů o dítě

Ústavní soud vydal nález  sp. zn. I. ÚS 3065/21 k upřednostňování  střídavé péče o děti, v němž zdůraznil potřebu střídavé péče obou rodičů a mimo jiné uvedl, že střídavou péči nelze vyloučit pouze pro nižší věk dítěte (nejedná-li se o kojence, který je závislý na kojení matky) nebo například pro níže uvedené důvody:

👉 Soudy nemohou podmiňovat střídavou péči požadavkem na harmonickou komunikaci rodičů.

👉 Pracovní vytížení rodiče může být zvažováno pouze jako faktor při rozhodování o péči. Pokud již nezletilé dítě chodí do předškolního či školního zařízení, pracovní vytíženost rodiče může tvořit překážku střídavé péče pouze v mimořádných případech, které brání rodiči postarat se o dítě v delších časových úsecích.

👉 Předmětná neschopnost rodiče vykonávat střídavou péči musí být v řízení fakticky prokázána, nepostačí pouhý odkaz na charakter zaměstnání (např. vedoucí lékař/ka).

👉 Soudy nemohou vyloučit střídavou péči s pouhým odkazem na možnost, že by se do péče o nezletilého mohly zapojovat rodiči blízké osoby.

👉 Soudy nemohou vyloučit střídavou péči s pouhým odkazem na “celkovou náročnost tohoto modelu péče pro nezletilého či rodiče.”

V případě, že by soud vyloučil střídavou péči, musí tak učinit pouze v ojedinělých a řádně odůvodněných případech, kdy důvody pro takové rozhodnutí musí pečlivě a řádně odůvodnit.

Rozhodnutí Ústavního soudu je tak dalším v řadě, které výrazně posiluje trend rovnocenného postavení matky i otce při výchově dětí po rozvodu, což zohledňuje nejlepší zájem dítěte.

Celý text nálezu Ústavního soudu je dostupný zde.